Celý příběh má kořeny už v dobách Prvního věku po zkáze Doriathu, kdy se část elfů vydala ze své domoviny až do Velkého
zeleného hvozdu na severu. Vedli je král Oropher a jeho syn
Thranduil. Tito dva původně žili v Doriathu, království
Thingola. Jako všichni Sindar neměli příliš rádi vznešené
Noldor, kteří jsou podle nich původci neutuchající války
s Morgothem a jeho služebníky, neboť obrátili zrak Morgotha
k Beleriandu. Jeden z důvodů vybudování nové říše
bylo i to, že se Oropher chtěl vymanit z vlivu Galadriel
(vnučky nejstaršího elfského krále Noldor Finweho). Krom toho se
obával vzrůstu vlivu trpaslíků z Morie, a navíc, stejně
jako velká část jeho lidu, pokládal trpaslíky za zodpovědné za
smrt samotného krále Thingola. Tyto předsudky zakořenily i
v Thranduilovi a byly jedním z důvodů, proč se za jeho
vlády stal Eryn Lasgalen, království elfů v Temném hvozdu,
tak uzavřeným a nepřístupným.
Po svém příchodu do Hvozdu
vybudoval Oropher alianci s tamními původními obyvateli,
lesními elfy. Nově příchozí Sindar brzy splynuli s původním
obyvatelstvem. Oropher byl mezi nimi oblíben, jeho přítomnost byla
poctou jejich slavností, a pro něj příjemným rozptýlením.
Stalo se ale to, co je mezi elfy výjimkou. Istil, dcera jednoho z nejuznávanějších mezi lesními elfy, pojala lásku k tomu, jehož původně měla za chladného cizince. A Otopher jako by náhle vystoupil z temnoty, kterou na jeho duši vrhlo opuštění rodných krajin násobené odchodem matky jeho syna Thranduila do síní Mandose. Srdce mu zaplavilo jaro a mýtiny hlubokého hvozdu se rozezněly zpěvem. Ze spojení vznešené a
lesní krve vzešel syn, jemuž dali jméno Beriadan. Beriadan, ochránce svého lidu. A to jméno jakoby předznamenalo jeho osud.
Ač byl vychováván na královském dvoře, přesto nezapřel divokou krev
své matky. Byl více válečníkem, lovcem a stopařem, než
diplomatem, jeho vznětlivost byla brzy pověstná. I přesto ho
Oropher miloval a Thranduil se k němu choval ochranitelsky,
jako pravý starší bratr.
A co víc, říká se, že jistou slabost pro něj měla i Galadriel. Nebo to bylo naopak?
Byl by to krátký a vlastně ne úplně zajímavý příběh. A možná i bez konce, protože elfové na staří neumírají. Byl by to příběh o dvou bratrech, kdy jeden doplňuje druhého a království vzkvétá. Kdyby se opět kdesi v temnotách neobjevilo nebezpečí. A to tak velké, že k jeho zažehnání vzniklo poslední spojenectví lidí a elfů.
A ta válka změnila vše. Oropher, příliš hrdý na to, aby
přijmul velení velekrále Ereiniona Gil-galada, sám se svým
vojskem zaútočil na nepřítele u Mrtvých močálů. Padl a s ním
velká část jeho bojovníků. A tehdy to vše začalo...
a
Žádné komentáře:
Okomentovat